Tvoření slov patří ve školním vyučování k nejobtížnějšímu učivu. Způsobuje to především složitost samotných slovotvorných procesů, zkomplikovaná mnohdy i jistou neprůhledností stavby slova ovlivněnou historickým vývojem, mnohými analogiemi a nepravidelnostmi. Svůj podíl na tom má i nezbytnost hovořit o jevech složitých tak, aby to odpovídalo mentální úrovni dětí různých věkových kategorií; zjednodušení přináší s sebou vždy nebezpečí nepřesnosti i nemožnosti vyložit uspokojivým způsobem všechny příklady nebo alespoň jejich většinu. K nejasnostem kolem tvoření slov ve škole do nedávné doby přispívala i jistá koncepční mlhavost a z ní vyplývající ne vždy vhodná terminologie. Nové pojetí vyučování českému jazyku udělalo důležitý krok kupředu: důsledně rozlišuje slovotvorný proces jako proces dynamický, založený na vztahu fundace, a stavbu slova jako statické rozčleňování slova na jednotlivé části, morfémy. I nová terminologie umožňuje lepší vhled do problematiky tvoření slov. Nezvyklost nového pohledu i jistý okruh slov, která slovotvorba nedokáže při nejlepší vůli vyložit, způsobují však i nadále potíže jak žákům, tak i učitelům. Tato knížka je určena studentům bohemistům a učitelům českého jazyka. Vychází z vědecké teorie, jak ji propracovala řada českých lingvistů, především pak M. Dokulil ve svém Tvoření slov v češtině I (1962) a v prvním dílu Mluvnice češtiny (1986), zvláště ve vstupní kapitole III. části, přihlíží k monografiím i časopiseckým článkům týkajícím se této problematiky. Knížka nechce nahradit vědeckou literaturu, chce připravit studenty i učitele, aby ji mohli studovat. Usiluje také o to, aby její čtenáři a studující dovedli své poznatky aplikovat na konkrétní příklady a aby s nadhledem a porozuměním přistupovali k příslušnému učivu ve školní praxi. Proto vedle základního poučení obsahuje knížka také řadu cvičení majících výběrový charakter (je tu využito příkladů i celých cvičení ze skript vydaných na různých fakultách i příkladů z učebnic Český jazyk pro ZŠ) a v poslední části knížky pak i meto