Každý, kdo se ptá po historických kořenech moderního světa, začíná studiem onoho období, kdy v Evropě proběhl přechod od tradiční zemědělské společnosti ke společnosti občanské, průmyslové. Proměny, k nimž došlo v průběhu 16. - 19. století, nemají totiž v dějinách lidstva obdoby. Jejich součástí byl také postupný vznik jediného světa skládajícího se z navzájem propojených kontinentů. Proto patří poznání změn, jimiž prošla Evropa i svět v období, které označujeme jako novověk, k základním předpokladům pro pochopení současnosti. Bez těchto znalostí nelze ostatně ani posoudit místo našich národních dějin v širších vývojových souvislostech. Které změny budeme v této učebnici sledovat? Byly to především změny v životě člověka. Lidé, kteří byli svazováni vrchnostenskými příkazy i církevním dozorem, postupně uplatňovali svoji samostatnost, iniciativu. Mnozí se naučili podnikat, další hledali pro sebe co nejvýhodnější uplatnění. Na místo mimoekonomického přinucování a na místo poddanských povinností se postupně prosadil systém práce za mzdu, která je typická pro kapitalistické hospodářství. Nový systém dělby práce umožnil také rychlé uplatňování vynálezů: stroje a nové zdroje energie podnítily stále se zrychlující růst výroby. S tempem hospodářského růstu rostla také – byť nerovnoměrně – životní úroveň lidí a jejich vzdělání.....